Uzdravte svou duši

Nevzdávejte to. 

To čím jste si prošla, vás, ať chcete nebo ne, poznamená na celý život. Ale to je dobře. Tím, že jste přišla o svoje vytoužené miminko jste o krok napřed přede všemi, které měly to štěstí, že to nepoznaly. Ať tomu teď věříte nebo ne, tahle zkušenost vás požene dopředu a strašně moc vás posílí. Zjistíte totiž jednu krásnou věc, nic není samozřejmost a život budete brát s mnohem větší pokorou. Změní vás to, na duši, ale budete silnější než kdy dřív.

Byť je to klišé, to jediné co vám právě teď neskutečně pomůže je čas. Když jsem potratila, krvácela jsem asi šest dní a moje hlava byla zaměstnaná otázkou, zda bude vše v pořádku. Za 11 dní po potratu jsem byla u svého lékaře, který konstatoval dobrou zprávu "děloha je krásně vyčištěná". V tuhle chvíli se pro mě celá kapitola uzavřela a já začala zjišťovat, že mé těhotenství právě skutečně skončilo.

Pár dní byl člověk v euforii, že vše na tu hrůzu dopadlo na výbornou a pak to prostě přišlo. Psychická rána, kdy to mozek nechcte přijmout a vy břečíte a brečíte a brečíte ... Nadáváte ... řvete ... kopete kolem sebe ... a kladete si stále tu samou otázku "proč". A brečíte a brečíte a brečíte a neuvěřitelně moc to bolí. Jste smutná, uplakaná, mrzutá, protivná, nepříjemná, zavřená sama do sebe. Ale na konci toho všeho vás čeká krásné "ALE". Myslím a jsem o tom vlastně i z vlastní zkušenosti přesvědčená, že tímhle si musí projít každá, protože právě tohle vás posune dál.

A jaké jsou moje rady?

• Brečte, brečte, brečte
  

Jedině slzy odplaví všechen vztek a smutek. A nakonec se vypovídejte, nejlépe partnerovi, který prožívá to co vy a určitě to ocení. Muži se většinou od přírody moc citově neprojevují, ale tohle i jim horzně moc pomůže a navíc budou přesně vědět, jak se cítíte vy.

• Přepněte mozek na pozitivní myšlení.
  

Nakonec vám dojde, že pláč vám dá pouze jednu věc, bolest hlavy. Až budete mít dost síly říct slzám dost, zavelte. Vemte přítele, psa, kamáradku nebo běžte sami a jděte se projít. Běžte do přírody, otočte se čelem ke slunci, zavřete oči a prociťte, jak se vám sluneční paprsky zařezávají pod kůži a naberte si od sluníčka tolik pozitivního kolik jen můžete. A nakonec pochopíte, že vztek a slzy nic nevyřeší. Čas se nevrátí ani neposune. A tak dejte povel vaší hlavě a přepněte na pozitivní myšlení. Všechny černé myšlenky vyžeňte pryč, teď už tu pro ně není místo.

• Napiště si seznam a hledejte to dobré
  

Na všem zlém se dá najít něco dobrého. Hledejte, pátrejte. Snažte se na tom všem najít něco dobrého, něco pozitivního, co vám to dalo. Co jste si díky tomu uvědomily. Stačí i nepatrné maličkosti, jaké jsem třeba zjistila já ...

Gynekolog není nepřítel :-).

Věřím svému tělu a porod pro mě nepředstavuje strach.

100% vím, že to nebyl jen výplod mé mysli, ale že miminko opravdu chceme.

Můj přítel bude ten nejlepší táta pod sluncem, ikdyž to už jsem věděla :-)

Dostali jsme ještě trošičku času darem, aby miminko přišlo do opravdového domova a skutečné rodiny.

Budeme skvělí rodiče :-).

• Relaxujete

Relaxujte, odpočívejte, jeďte na dovolenou, na výlet, jděte na večeři, do kina, do divadla, přečtěte si knížku, začněte chodit do fitka, cvičit, na kurz vaření. Dělejte cokoliv, co je vám příjemné a kde je vám dobře, s lidmi, které milujete. Svět vám leží u nohou.

• Nemějte strach z budoucnosti

Nebojte :-). Do vašeho života se sluníčko zase brzy vrátí. Vy budete sedět, pozvnesená nad tím vším a budete se usmívat a těšit z nových zítřů. A nakonec si řeknete: "Zvládla jsem to."